V životě mnoha rodin v současné době hraje velkou roli otázka poměru času, kterou věnujeme práci, výchově dětí, starosti o druhé či seberealizaci. Mnoho mých vrstevníků nespojuje svoje rozhodnutí k rodičovství s otázkou finanční, ale stále častěji s otázkou toho, jak dokáží sladit požadavky práce, rodiny a osobního života. Stejně tak pak generace mých rodičů pomáhají „na dvou frontách“, protože se starají o svoje rodiče ve vyšším věku a zároveň se starají o děti, které nejsou ekonomicky aktivní. Stále častěji hovoříme o potřebě tzv. work-life balance, neboli vyvážení pracovního, rodinného a osobního života.

Jedním z hlavních nástrojů slaďování je využité flexibilních pracovních úvazků. V tomto případě se jedná o celou paletu možností (práce na dálku, práce z domova, zkrácené úvazky, sdílené úvazky, flexibilní pracovní doba, stlačený pracovní týden, či termínovaná/projektová práce[1]).

Současná koalice se zavázala aktivně působit na poli slaďování pracovního rodinného a osobního života především prostřednictvím vytvořením částečných pracovních úvazků.
 Jak je to myšleno? Při výběrových řízeních na pracovní pozice budou nejprve městské firmy a následně i úřady nabízet možnost tzv. částečného úvazku. Stejná možnost pak bude pro současné zaměstnance, kteří mohou o snížení úvazku požádat dlouhodobě nebo na kratší dobu.

Toto opatření uvítají především mladí rodiče i tzv. „sendvičová generace“. Částečný úvazky jednoho či obou partnerů umožní rodiči starat se o děti a zároveň neztratit kontakt se zaměstnáním. Výhodu to přináší i pro zaměstnavatele, tedy městské firmy a úřady, které si podrží zkušené odborníky, kteří neztratí kontakt se svou profesí.

Dále je možné toto využít pro generaci lidí v produktivním věku kolem 50 let, kteří se starají o svoje dospívající děti a zároveň o svoje rodiče, kteří mají často zdravotní problémy. Cílem tohoto opatření je, aby si takový pracovník mohl snížit úvazek, ale zároveň věděl, že městská firma je solidní zaměstnavatel, který jej také v této těžké době podrží. Výhodné je to i pro zaměstnavatele, který nepřijde o zkušeného dlouholetého zaměstnance.

V ostatních státech Evropy jsou částečné úvazky běžnou záležitostí. V  Nizozemí je to nejvíce 35%, v Itálii nebo velké Británii před 20%. Dokonce i Slovensko či Polsko využívá částečné úvazky ve větší míře.

Větší rozšíření částečných úvazků má další dva pozitivní efekty. Především se jedná o snížení nezaměstnanosti a také zvýšení zastupitelnosti pracovníků na jednotlivých pracovních pozicích.

Nicméně není možné tvrdit, že zavedení částečných úvazků se vše vyřeší. Jsou pozice, kde vzhledem k legislativě nebo charakteru pracovní pozice je to obtížné či nemožné. Zároveň je také potřeba zmínit, že zaměstnavatelé mají o trochu vyšší administrativní zátěž vzhledem k vyššímu počtu zaměstnanců. Tato nevýhoda je ale dle mého názoru silně převážena výše uvedenými výhodami.
 
Mgr. Petr Hladík, zastupitel města Brna